Vznik limitované série

Zde je příběh o tom jak vznikla první série damascenských per. Příběh o tom jak to celé začalo a nyní pokračuje dále.

Než jsem světu mohl představit limitovanou sérii těch nejluxusnějších per, která v mé dílně kdy vznikla, uběhly asi dva roky. Proč právě pera s damaškovou ocelí a proč to trvalo dlouhé dva roky? Svému kamarádovi Vladimíru Kovářovi, majiteli úspěšné IT firmy, jsem nabídl svá „dřevěná pera“, která jsem tehdy vyráběl, jako dárek pro zaměstnance nebo klienty. Vladimír má pera rád, sbírá kousky od jedné světové značky a ty také dává svým manažerům jako dárky. Jedná se o dárky vyšší cenové kategorie, mezi které se má pera tehdy ještě neřadila. V té době jsem měl v nabídce „jen“ dřevěná pera doplněná o kovové komponenty. Moje práce se dřevem se ale Vladimírovi líbila a dokázal ji ocenit, a tak mi taktně naznačil, že kovové komponenty na mých perech mu jako sběrateli připadají poměrně obyčejné, obzvlášť v porovnání s tak skvělou práci se dřevem, kterou dle jeho názoru odvádím.

Vladimír mi ukázal několik ručně dělaných nožů z damascénské oceli se slovy, že tohle je zase perfektní práce s kovem. Byla to opravdu perfektní práce, takže jsem ho zanedlouho poprosil o kontakt na pana nožíře s dotazem, zda jde damascénskou ocel soustružit. No a Vladimír byl tímhle nápadem nadšený stejně jako já, hned si řekl o první vyrobený kus. Na ten si ale ještě musel chvíli počkat.

Až po několika měsících jsem měl promyšlený design pera a 3D modelování, probíral jsem se strojními výkresy a sháněl někoho, kdo mi pomůže se soustružením dílů. Na schůzkách ve výrobních firmách jsem ale bohužel slyšel, že tohle vůbec nedělají, nebo že nevědí, kdo by to umět mohl. Ti, kdo to uměli, zase neznali damascénskou ocel. Přece jen je to nožířská záležitost, takže v oboru strojního obrábění ne až tak častá záležitost. Ani nechápali, proč vlastně chci vyrobit komponenty na psací pero z damaškové oceli, ale domluvili jsme se. Konečně jsem byl zase o trochu blíž.

Po půl roce jsem začal shánět materiály o firmě Damasteel. Jejich ocel je úžasná, ale taky velmi drahá, a tak jsem se díval i po jiných materiálech. Nakupoval jsem vzorky a testoval je, ale bohužel jsem řešil problémy s korozí, nedostatečnou kvalitou, svárem vrstev nebo jejich odlupováním. Rozhodl jsem se nakonec pro ocel Damasteel, kterou známý nožíře, jehož nože jsem tehdy obdivoval u Vladimíra, nakupoval a vyráběl z ní neuvěřitelné věci od nožů až po hodinky a jiné umělecké záležitosti.

0,7 až 1,4 roku

Konečně jsem měl skvělý materiál a mohl začít spolupracovat s výrobní firmou! Ladil jsem výkresy a výrobní procesy, konzultoval všechno s výrobcem a těšil se na první prototyp, který by byl dle mých představ. Prototyp musel být dovedený k dokonalosti, než jsem se mohl pustit do výroby per s použitím nerezové šlechtěné oceli, bronzu a následně ceněné damaškové oceli té nejvyšší kvality.

1,4 až 1,8 roky

Bylo třeba kalit materiál, a tak jsem hledal profíky, kteří dokážou komponenty zakalit dle speciálních požadavků a zároveň vysokou teplotou nezměnit přesné rozměry a tenké závity kovových komponentů. Měl jsem za sebou první úspěšný test!  V té době jsem také nadesignoval klip pera a vyrobil první kus. Našel jsem správný postup pro řez klipu a vybral odpovídající tloušťku materiálu. Vyrobil jsem první vzorky a ladil rozměry. Také jsem řešil problém s ohybem a praskáním klipů z damascénské oceli a další konstrukční věci. Nakonec zbývalo vychytat broušení, úpravy povrchu, Leptání kyselinou, následné doleštění a finalizace povrchu. Zde se také objevili problémy s nečekanou chemickou reakcí kdy jsem měl strach že všechny vyrobené komponenty na pera budu muset vyhodit. Naštěstí jsem zjistil jak problém vyřešit. Všechno si nakonec sedlo a první kus byl na světě.

1,8 až 2 roky

Nebyl bych to já kdybych si nevymyslel ještě něco navíc. Měl jsem pro pera připraveny speciální dřevěné krabičky z ořechu amerického, do kterých jsem chtěl pera balit. Měly klasickou velikost, tak jako krabičky, do kterých balím ostatní pera z mé nabídky. Rozhodl jsem se to ještě změnit a udělat krabičku jinak. Chtěl jsem předávat svým zákazníkům pero jako kompletní set a proto jsem vyrobil velkou krabičku, z masivního dubu, která obsahuje vše co k peru z mé dílny patří. Dostanete tak výjimečný produkt, za kterým stojí dlouhý příběh spousta práce a má spokojenost s finálním výsledkem. Teď teprve jsem mohl označit dílo za hotové...

 

Hotové a také připravené pro Vladimíra, který mě přivedl na nápad vyrábět luxusní pera z neobyčejného materiálů, jakým damascénská ocel bezpochyby je. Pro koho budou ta další?