Jak kuličkové pero funguje? Kdybychom se vydali na cestu do jeho útrob, setkáme se s pevnou nerozebíratelnou náplní s inkoustem, na jehož konci je hrot osázený drobnou kovovou nebo keramickou kuličkou. Ta se při psaní lehoučce otáčí, čímž přenáší inkoust přímo na papír. Tady přichází chvíle pro technickou preciznost. Kulička totiž musí být dostatečně volná, aby se mohla bez skrupulí otáčet - zároveň ale musím zajistit její pevnost, aby nepropouštěla inkoust nebo nevypadla jedním či druhým směrem z hrotu ven.

Kouzlo kuličkových per ale nespočívá jen v jejich výkonu. Nezbytná je také elegance, odolnost a důraz na to, aby se každému majiteli jednoho originálního kusu psalo pohodlně, ať už je to pravák nebo levák. Proto kladu vysoké nároky na zevnějšek, který musí splňovat stejně přísné parametry jako plnicí pera.

Proč zvolit právě dřevěné kuličkové pero?

• Napíše až 3 kilometry dlouhou linku
• Do ruky padne pravákům i levákům
• Inkoust rychle schne
• Fúze historie a vysokých nároků dneška
• Každý kus je jediný vyrobený originál

Vedle kuličkového pera si můžete vybrat také pero plnicí, jeho předchůdce. Zjistěte, jaký je rozdíl mezi plnícím a kuličkovým perem a dozvíte se, které padne (nejen do ruky) lépe právě vám.

Jaký je původ dřeva?

Na počátku celého tvůrčího procesu výroby dřevěného kuličkového pera je výběr materiálu. Nejčastěji dřevo pečlivě vybírám ze zahrad a pozemků, které je třeba vykácet. Tím každý kus posílám psát novou životní kapitolu, kterou dopíšete vy. Některé konkrétní druhy si nechávám dovážet nebo sám dovážím také ze zahraničí. Co musí takový kus dřeva splnit? Zkrátka mě musí oslovit tak, že mi jeho dokonalé křivky letokruhů nedají v noci spát. A věřte nebo ne, opravdu se to děje. Třeba v případě řeckého olivovníku z ostrova Karpathos, který každý rok navštěvuji.

Druhy kuličkových per

Zkušenost mě naučila, které zpracování vnitřku a vnějšku kuličkového pera je nejlepší. Odlišnosti v jednotlivých kusech jsou proto, mimo materiál dřeva, především estetické. Na výběr máte z více než 20 druhů a typů dřevin - lokálního i exotického charakteru. Zásadní rozdíl nakonec učiníte zvolením typu kovu, jenž může být buď zlatý nebo stříbrný.

Množství dřevin, se kterými v dílně pracuji, se snažím neustále obohacovat. Nejvíc lidí ale sází na ověřenou klasiku jako je ořešák, jabloň, olivovník nebo dub. A když už jsem naťukl tu exotiku, zmínit musím i tmavě hnědou tropickou dřevinu wengé.

Jednotlivé druhy dřeva vám rád představím trochu více dopodrobna. Detaily o jejich vlastnostech a souvislosti, jak tyto vlastnosti ovlivňují pera, vysvětluju v článku Jak(é) vybrat pero a krabičku.

Jak doplňovat inkoust do kuličkového pera?

Inkoust doplníte tak, že vyměníte starou náplň za novou. Náplň pro kuličková pera s kvalitnímu inkoustem je k dostání přímo tady na webu. Další alternativy potom pořídíte v každém dobrém papírnictví.

Jak se starat o dřevěné kuličkové pero?

Abyste odpovědi z téhle části potřebovali co nejméně, všechna pera v dílně ošetřuji vrstvením tvrdého voskového oleje. Tím způsobem zvyšuji odolnost proti opotřebení a celkovou životnost dřeviny.

I tak ale žádné dřevo nemůže žít věčně, a ne nadarmo archeologové vytahují z nalezišť zkameněliny. Aby se kámen z vašeho pera stal co možná nejpozději, doporučuji ho čas od času potřít lněným olejem. Tímhle způsobem mu vrátíte lesk a eleganci nového originálního produktu. Nakonec přikládám čtvero zásad, které si někdy musím opakovat i sám pro sebe, aby pero vydrželo co nejdéle.

• Netlačit: Krása psaní spočívá právě v jeho lehkosti.
• Používat: Povětrnostní podmínky nejsou uvnitř pera extrémní, přesto může inkoust uschnout.
• Zavírat: Tohle je v podstatě stejný případ jako o bod výš.
• Neohýbat sponu: I mě samotného to svádí už od dob základní školy, ale věřte, nestojí to za to.

Závěrem vám chci poděkovat, že zvažujete právě pero z mé dílny. Velmi si toho vážím.

Michal Čiliak